P. Pilný
Pavel Pilný, pilot nadšenec, bohém, poeta, kamarád. Při prohlížení jeho fotoalba jsem byl nadšen. I když jsem udělal jeho album z jednotlivých fotek, bylo to hodně práce. Pak jsem řekl sorry, nechám to tak, jak si to Pavel udělal pro sebe a nechal jsem to po celých listech. A ta první strana, to je paráda. Nikdy by mně nenapadla harmonie slov plešoun a letoun jako Pavla.
Jeho letecká story je pozoruhodná. Začínal ve Svazarmu na Pionýru, potom motorový výcvik na C-105, to byl tehdy standart. Na vojně v LU C-11, potom Mig-15. Po vyřazení v roce 1963 šel do Pardubic, po zrušení pluku do Hradčan, stále na Mig-15. Tam se mu osud trochu zaškobrtnul. Při letu za soumraku v zoně nad Českou Lípou, kde s lítáním začínal, ho napadlo pozdravit kamarády letce a udělal nízký průlet a zamával jim. Žádný kamarád tam asi nebyl, byl tam ale nějaký vůl, který zavolal do Hradčan na věž, co si to vojáci dovolují a žaloval. Velitel to vyhodnotil jako hrubou leteckou nekázeň a Pavla potrestal vyloučením z létajícího personálu, pilotů bylo tehdy přechodně dost. Tak pracoval na věži jako pomocník dispečera. Po okupaci letiště a zrušení pluku odešel do Žatce na oblastní dispečerské stanoviště. Uplynul nějaký rok a byly místa u velitelské letky na vrtulník Mi-1 a někdo si vzpomněl na Pavla. Pavel bral všechno, kdekoliv a cokoliv v luftě, jak říkal. Po pár letech bylo několik volných míst u 4. letky na Mig-15bis, Pavel byl nadšen a přeškolil se. Sloužil taky v Líních a později šel se 4. letkou do Budějovic a zůstal až do roku 1983, kdy patnáctky skončily. A byly místa na Mig-21 a Pavel i když mu bylo přes čtyřicet měl zájem. Vzali ho, přeškolil se a i když v nadsázce říkal, že to éro je rychlejší, než on, pár let na něm polétal. Pozoruhodnou dráhu vojenského letce končil na letounech L-39, celkem nalétal přes 2400 hodin. Musím se zmínit o jeho věčném tématu: angličtí letci. Hrozně si vážil čs letců, kteří prožili vítěznou válku v kabinách letadel a nechápal, jak se k nim vlast po návratu zachovala. Většinou toto téma rozvíjel v hospůdkách, kam rád chodil a vždy se někdo našel, kdo to ohlásil patřičnému orgánovi na letišti. A protože se o takových věcech nepatřilo mluvit, vždycky mu pohrozili "ještě jednou a půjdeš". Tak tomu bylo párkrát, Pavel si nedal říct. Měl pravdu. Zemřel mlád ve věku 50 let.
Vytvořeno: 28.02.2011 | Počet fotografií: 63